Přes suché travnaté plochy a odumřelém dřevu

Orchideje, zelené ještěrky, suché trávníky a tak dále: rozmanitost druhů v oblasti Wachau je skutečně pozoruhodná.

Některé přírodní rezervace a přírodní památky na turistické stezce Welterbesteig, jako například Höhereck, Michaelerberg a Steinige Ries, vás zavedou do světa živé flóry a fauny. Odborník na ochranu přírody Hannes Seehofer to ví lépe než kdokoli jiný.

Suché pastviny, to zní trochu smutně. Jako divoká, neudržovaná louka, kde nic neroste. Laik by si mohl myslet, že je to pro flóru a faunu naprosto neatraktivní prostředí. Ale jak už to tak v životě bývá, suchá louka není tím, čím se na první pohled zdá: "Vždy ji popisuji jako suchou, na živiny chudou, neúrodnou louku, která se vyznačuje výjimečnou vegetací. Na jaře zde například rozkvétá koniklec velkokvětý - německy zvaný také "Steinfeder" - a vzácné orchideje," říká Hannes Seehofer, který se již dvacet let věnuje projektům ochrany přírody v oblasti Wachau. Milovníci vína si trávy zvané Steinfeder spojují se stejnojmenným vínem z této oblasti, které představuje "nejlehčí jakostní třídu ve vinařské oblasti Wachau, což je výstižný popis pro vína, kterým oblast vděčí za své podloží," jak poznamenává Seehofer, který je zároveň vinařem. Jméno Steinfeder však nesou i tyto lehounké trávy, romanticky se vlnící ve větru. Naproti tomu koniklec má fialové květy, které svým tvarem připomínají kravské zvonky.

Na jaře a začátkem léta spolu s dalšími pestrobarevnými květy, jako je žlutý tatar, modrý zvonek a růžová hlaváček, zaplavují suché louky ve Wachau, které se rozzáří květinovou nádherou. S přibývajícími vedry a na podzim se suché louky v okolí Spitz, St. Michael, Dürnstein-Loiben, Rossatz a Krems skutečně mění ve žluté stepi.

Ano, oblast Wachau je známá svou výjimečnou biologickou rozmanitostí.

Vděčí za to jednak geologickým podmínkám a příznivému klimatu na Dunaji, jednak samotné krajině. "Kdyby byl region Wachau rovinatý, nebyly by zde ani suché trávníky, vše by pokrývala orná půda nebo vinice," říká Seehofer. Mozaikovitě strukturovaná krajina, kultivovaná tvrdou prací lidských rukou, je to, co dělá region Wachau tak působivým a jedinečným. Nikde jinde nic podobného nenajdete.

Možná tomu nebudete věřit, ale jen v oblasti Wachau roste více než 20 druhů orchidejí. "Zvláště atraktivním druhem je orchidej jazykovec jadranský, který svým tvarem připomíná podlouhlou svíčku. Může dorůst až do výšky půl metru a má dlouhé jazykovité květy - odtud pochází její název," říká Seehofer. Roste například v přírodní rezervaci Höhereck o rozloze 10 hektarů východně od Dürnsteinu, která vyžaduje zvláštní ochranu kvůli výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů - a je proto nepřístupná.

Přírodní rezervace Höhereck

Höhereck je jednou z nejoblíbenějších Seehoferových přírodních rezervací v regionu Wachau; leží přímo na 12 km dlouhé 1. etapě turistické stezky Welterbesteig vedoucí z Kremsu do Dürnsteinu. Kromě chrp a poniklounů se to tu hemží mnoha zajímavými živočichy. Mezi nimi je i ještěrka zelená se zajímavou smaragdově zelenou kresbou - skutečná malá kráska. "Pokud je pěkné počasí, je velká šance, že jednoho nebo více z nich zahlédnete," říká vystudovaný biolog, jehož srdcem jsou také ptáci a jehož koníčkem je ornitologie, které se zde může spolu s dalšími ornitology věnovat v "Chráněné ptačí oblasti Wachau-Jauerling".

V přírodní rezervaci Höhereck žije také řada ptačích druhů, například pěnkava obecná, pěnkava obecná, střízlík obecný, kukačka obecná, cvrčilka obecná, různé druhy datelů nebo dokonce "mimořádně atraktivní, oranžově zbarvený dudek chocholatý s nádherným chocholem", říká Seehofer. Vinaři se o tohoto užitečného hmyzožravce s láskou starají a dokonce pro něj na vinicích umístili ptačí budky. Ani na vinici Höhereck samozřejmě není o hmyz nouze, vyskytuje se zde téměř 100 druhů motýlů a jako kuriozitu Seehofer zmiňuje pestrokřídlece podražcový, pestrobarevného motýla ohroženého vyhynutím, který dostal jméno podle své jediné živné rostliny, vlčího bobu. Je to takový malý labužník.

A pak jsou tu ovce v létě.

"Od července do září se staráme o více než 100 ovcí, které se pasou na suchých pastvinách," říká Seehofer. Ovce spásají trávu, kterou již není třeba sekat. "Kdybychom zde nic nedělali, suché trávníky by zarostly křovinami a stromy." Údržba volných ploch je také velmi obtížná, protože jsou těžko přístupné, většinou pouze pěšky. Při takové práci musíte být zkrátka rádi venku, na čerstvém vzduchu.

Další mimořádně krásnou přírodní památkou je Michaelerberg.

Tato přírodní památka se nachází na 10 km dlouhé 3. etapě turistické stezky Welterbesteig vedoucí z Weißenkirchenu do Spitzu. Procházíte zde podél krásně položené suché louky zvané Pfennigfleck "obklopené přirozeným smíšeným lesem, který je zároveň fantastickým vyhlídkovým bodem, z něhož je vidět na obec Spitz." Seehofer upozorňuje, že kvůli blízkosti lesa zde platí přísný zákaz rozdělávání ohňů. "V oblasti Wachau máme velmi málo srážek a období velkého sucha. Proto je zde rozdělávání ohňů opravdu nebezpečné." Správná likvidace odpadu je důležitá i z hlediska ohleduplnosti k místní vegetaci a zvířatům, která zde žijí.

Na Michaelerbergu poletují různé druhy motýlů, ale proti většinou jasné bílé obloze energicky bzučí i divoké včely. Často zde lze spatřit také kudlanku nábožnou, která svou velmi pohyblivou trojúhelníkovitou hlavou připomíná mimozemšťana. A když budete mít štěstí, můžete spatřit vzácnou kobylku ságu, která nehybně číhá na kořist - tento druh lučního koníka velikosti myši, který se bez výčitek svědomí živí menšími jedinci svého druhu, si je vědom své výjimečnosti.

Obyvatelé odumřelého dřeva v přírodní rezervaci Steinige Ries

Dalším Seehoferovým tipem je přírodní rezervace Steinige Ries v Rossatzu, která se nachází na 11. etapě turistické stezky Welterbesteig vedoucí z Hofarnsdorfu do Rossatzu na jižním břehu Dunaje. "Přírodní rezervace Steinige Ries se vyznačuje vrásčitými, vskutku bizarními skalami a působivým, nedotčeným dubovým a habrovým lesem, který je velmi výjimečný." Svůj domov zde mají také ještěrka zelená a ještěrka stromová, které mohou dorůstat délky až dvou metrů. Vyskytují se zde také vzácné druhy brouků, jako je např. tesařík obrovský nebo krasec. "Tito brouci potřebují staré stromy, jsou obyvateli odumřelého dřeva. Proto je přítomnost mrtvého dřeva v lese pro tyto druhy brouků velmi důležitá," uzavírá Seehofer. Odumřelé dřevo, to zní také trochu smutně. Ale i zde zdání klame: uvnitř pulzuje život.