Po římských stopách

Více než 400 let ovládali Římané celé Dolní Rakousko jižně od řeky Dunaj a zanechali zde bohaté dědictví.

Díky své strategické poloze mělo Dolní Rakousko pro Římany velký význam. Jejich odkaz – od malého vojenského tábora až po Carnuntum, hlavní město tehdejší provincie – zve na napínavé cesty do minulosti.

V roce 15 př. Kr. nechal císař August napochodovat svá vojska do podhůří Alp, aby tak vytvořil bezpečnou hranici mezi Římskou říší na jihu a germánskými kmeny na severu -  podunajský hraniční val, tzv. Donaulimes. Dnešní Dolní Rakousko náleží dvěma provinciím: západní část je součástí provincie Noricum, východní část patří k Horní Panonii. Podél řeky Dunaj vzniká řada opevnění (vojenských táborů), které se později stávají jádrem vznikajících obcí. Kdo se vydá na cestu po proudu řeky, bude míjet tábory Adjuvense (dnes Wallsee), Arelape (dnes Pöchlarn), Favianis (dnes Mautern), Augustiana (dnes Traismauer), Comagenis (dnes Tulln), Cannabiaca (dnes Zeiselmauer), Vindobona (dnes Wien), Ala Nova (dnes Schwechat) a nakonec Carnuntum. V týlu vznikají správní centra jako Aelium Cetium (dnešní St. Pölten), ale také lázně jako Aquae (dnešní Baden).

Metropole na Dunaji: Carnuntum

S  odstupem nejdůležitějším římským osídlením v dnešním Dolním Rakousku je Carnuntum. Tento tábor založený v roce 6 po Kr. na křížení Jantarové stezky a Limes se rozvinul ve vojenské, správní a obchodní centrum Římanů na Dunaji a od roku 103 po Kr. funguje dokonce jako hlavní město provincie Horní Panonie. Město, které navštívilo a dokonce v něm i bydlelo sedm císařů, zažívá období rozkvětu ve 3. a 4. století. S rozpadem Římské říše v průběhu 5. století obyvatelé město postupně opouštějí. Dnes patří Carnuntum k archeologickým klenotům: v celé Evropě se nevyskytuje žádné římské osídlení takové velikosti, které by nebylo pohřbeno pod moderním městem. Carnuntum je největším archeologickým nalezištěm Rakouska, jež získalo mezinárodní věhlas i svým pečlivým postupem při rekonstrukci s pomocí metod experimentální archeologie.

Římské stopy

Četné stopy zanechali Římané v Dolním Rakousku ale také mimo městečko Carnuntum. Podél „Limes“ v bývalých vojenských táborech stojí ještě dnes pozůstatky opevnění a strážných budov. Muzea ve Wallsee, Mauternu a Tullnu zaměřená na římské období vyprávějí na základě vlastních nálezů o každodenním životě vojáků a civilního obyvatelstva. Také muzea v obcích Pöchlarn, Traismauer a Zwentendorf se věnují římské historii. A v St. Pöltenu, kde bylo v posledních letech nalezeno mnoho římských reliktů, znovu ožívá období Římské říše v Městském muzeu St. Pölten .