Top aktuální trendy pro znalce vín

Jsou mladí, nespoutaní a odvážní: naši vinaři z Dolního Rakouska. Zatímco jedni sázejí na tradici, stojí na druhé straně kurážní nadšenci, kteří chtějí svými průlomovými inovacemi provést revoluci ve světě vína.

Genialita a šílenství jdou často ruku v ruce. Co se týče oranžových vín vzdálených od jakékoliv uniformity, absolutně přírodních vín nebo zcela kamenných sudů, zde se názory rozcházejí. Co všechno vynálezci z řad dolnorakouských vinařů ze svých šťavnatých hroznů produkují a jaké průkopové nápady vznikají za zdmi vinných sklepů, se dočtete tady.

Oranžová vína – čtvrtá barva vín

Trendy přicházejí a odcházejí a zase se vracejí. Tak je to i s novou trendovou barvou na vinařském nebi, s oranžovou. Řeč je o takzvaných „„oranžových vínech“. Připravují se z bílých hroznů dlouhou macerací. Protože macerace probíhá ležením bobulí na slupkách – jak je tomu obvyklé u červených vín – vzniká tímto specifická oranžová barva. Mnoho vinařů při vinifikaci zcela upouští od přidávání síry. Vinařství Weingut Gindl v Hohenruppersdorfu (Weinviertel) je tak propagátorem této čtvrté barvy.

Perlivý outsider – Pet Nat nebo jak se jmenuje

Tato starobylá metoda výroby sektů pochází z Francie. Prokazatelně již kolem roku 1540 plnili na podzim mniši z Limouxu úmyslně jen částečně zkvašená vína do lahví, které uzavřeli dubovým korkovým uzávěrem. Víno kvasilo dále až do jara a et voilá: zrodilo se šumivé víno. „Pet Nat“ – petillant naturelle – je tedy perlivé víno bez větších technických zásahů. Kamarádi vinaři Jurtschitsch a Arndorfer z Langenloisu (Kamptal) nyní pro Pet Nat založili hned vlastní společné vinařství pod názvem Fuchs & Hase. Čelem k novým výzvám se postavil také Christoph Hoch, vinař z Hollenburgu (Kremstal), se svou originální verzí Pet Natu nazvanou Kalkspitz.

O včeličkách, květinkách a myšlenkách „wildwux“

Již podle veselého bzučení a hukotu si pozorní návštěvníci mohou všimnout, že žížaly, ptáci, včely a spol. v biovinařství Bioweingut Geyerhof v obci Furth-Palt (Kremstal) jsou velmi čilými obyvateli. Ve dvoře Geyerhof totiž každodenní koloběh určuje kromě vášni k vínu především souznění s přírodou. Již od roku 1988 tady své vinohrady obhospodařují organicko-biologickým způsobem a patří tak k průkopníkům v ekologické produkci vín. Společně s vinařkou Birgit Braunstein z Burgendlandska založili v roce 2012 projekt „wildwux“ (živelný růst). Ne, nejedná se – jak by název mohl naznačovat – o zpustlé vinice. Jde o cílená opatření s cílem zachovat životní prostor pro ohrožené druhy živočichů a rostlin. Sysli, rosničky a kudlanky nábožné se radují!

To nejpřirozenější na světě

Vzniklo to před více než 5 miliony lety tuhnutím magmatu pod zemí a pohybem zemské kúry se to dostalo na povrch. Řeč je o žule. Materiál pro novou generaci sudů: kamenných sudů! Vybavený speciálními vlastnostmi – žula udržuje dlouhodobě teplotu nebo brání tvorbě nepěkného vinného kamene – se v mnoha ohledech liší od původních dřevěných sudů.

Takový 50litrový sud z jednoho odlitku, lépe řečeno z jednoho bloku, do jehož výroby je nutno investovat spoustu šikovnosti a „kamenářské ruční práce“, váží přibližně 320 kilo. Kamenný sud používají mimo jiné vinařství Weingut Waldschütz (Kamptal) a Weingut Obenaus z Glaubendorfu (Weinviertel).

Na dně láhve je pravda

 „Je to absolutně rafinované a přesto velmi snadné“, směje se Franz Türk (Weingut Türk, Kremstal), když představuje svou absolutní světovou novinku, etikety s promyšleným barevným kódem umístěné na dně láhve. U Ryzlinku rýnského vám vyjde vstříc meruňkově zbarvené slunce, u Veltlínského zeleného Urgestein slunce v šedivé barvě. Na tento nápad přišel Franz u kolegy vinaře ve Wachau, když stal před chladničkou na víno a neměl tušení, jaká vína v ní vlastně leží. Vždyť viděl jen samá dna láhví. V tom přišel impulz.

Velká vína: novoty ve sklepě

Exkluzivní, nekonvenční a především individuální jsou vína z největší vinařské oblasti Rakouska. Minimálně stejně tak kultovní jsou ale také vinaři, jež za těmito víny stojí. A jestli je to trend k „nahotě“ (myšleno k přírodním, obnaženým vínům) nebo je to mezera v mezeře na trhu, bez našich vinařů by náš region chutnal labužníkům jen z poloviny tak dobře!