Popis
Nad Dachsgraben u Ratzersdorfu nedaleko Wölblingu se nacházelo opevněné hradiště, které mohlo mít ve starší době bronzové důležitou funkci.
V roce 1928 objevil Josef Bayer, archeolog Přírodovědného muzea ve Vídni, v zalesněné oblasti severně od Dachsgraben u Ratzersdorfu stopy po silně opevněném sídlišti z pravěku. Na základě charakteristických fortifikačních struktur a nalezených nálezů bylo sídliště datováno do starší doby bronzové kolem let 1800 až 1600 př. n. l. Od roku 2018 zde opět probíhají archeologické vykopávky pod vedením Alexandry Krenn-Leeb (Vídeňská univerzita).
"Hrad" a jeho opevnění
Hradiště se nachází na náhorní plošině a je obklopeno dobře zachovalým systémem valů a příkopů. Severně a východně od tohoto valu se nachází další opevněný areál. Na nejrovnějším místě na severu, kde je dodnes nejsnazší přístup, se nacházely dva valy s příkopy před nimi. Lze předpokládat, že valy byly původně vybaveny cimbuřím a dřevěnými palisádami, které měly odrazit vetřelce.
Nejvnitřnější opevnění hradiště tvořil obvodový val s příkopem před ním a další, nižší val před ním. Hlavní val měl slepou hradbu, jejíž zřícené zbytky byly nalezeny v příkopu. Jedná se o dosud nejstarší doklad kamenné hradební zdi z Rakouska.
Severně a východně od jádra opevnění se rozkládal poměrně široký prostor, který byl rovněž chráněn systémem valů a příkopů. Bahno a voda z pramenů zde ztěžovaly útočníkům překonání příkopu.
Centrum z mladší doby bronzové
Sídliště bylo pravděpodobně významným centrem regionu v období starší doby bronzové kultury Unterwölblinger (pojmenované podle nálezů z pohřebiště objeveného u nedaleké vsi) až do přechodu do střední doby bronzové kolem roku 1900 až cca 1550 př. n. l. Některé nálezy a prvky svědčí o zpracování kovů. Opevněné sídliště v Dachsgraben se pravděpodobně stalo obětí válečné události, přičemž doklady kamenů z praku z destrukční vrstvy jsou dosud ojedinělé.
