Popis
Hradiště na hradním kopci u Schwarzenbachu je jedním z nejlépe dochovaných valových opevnění svého druhu a v době laténské bylo významným obchodním centrem.
Vládci keltského "hradu" u Schwarzenbachu kontrolovali v posledním století př. n. l. suroviny a dopravní cesty v regionech. Osídlená náhorní plošina ve výšce 546 m n. m. má rozlohu 12,7 ha; hrad tak patřil ke středně velkým opevněním doby laténské (450 př. n. l. až doba kolem narození Krista).
Mohutný val
Opevnění se skládalo ze systému valů a příkopů na ploché severní straně hradního kopce; ostatní strany se strmě svažují. Val se dochoval až 7 metrů vysoký. V průběhu času byl budován z různých stavebních prvků - dřevěné bednění, kůlové štěrbinové zdi, kamenné zdi a vrstev suti - a opakovaně opravován. Přístup byl přes tzv. klešťovou bránu. Při výkopech byly objeveny stavby v pražcové a kůlové konstrukci, z nichž některé byly zahloubeny do svahu. Některé z nich - stejně jako část hradby s věží - byly na místě rekonstruovány pro potřeby skanzenu.
Obchodní a řemeslné centrum
Bohatá ložiska železa v nedaleké Oberpullendorfské zátoce byla jedním z hospodářských základů osídlení Schwarzenbachu. Jistě jí prospíval i jen asi 6 km vzdálený Pauliberg, jehož čedičová hornina se používala k výrobě mlýnských kamenů. Osada na vrcholu kopce také kontrolovala dopravní cestu ze středního Burgenlandu do Steinfeldu. Bylo to obchodní centrum, jak naznačují nálezy středomořského importu (např. bronzové stolní nádobí a mince). Možná mělo i vlastní mincovnu. Kovářská dílna s četnými nástroji (např. dláta, pilníky a průbojníky) svědčí o intenzivní řemeslné výrobě - železné plátky byly pravděpodobně kovány, zpracovávány a obchodovány. Zda obyvatelé hospodařili sami, nebo byli zásobováni z okolí, zůstává prozatím nejasné. Zajímavým nálezem je depot se zlomkovitými šperky, kde zřejmě několik osob provádělo rituální oběti.
Tip: Na hradním kopci se nachází archeologický skanzen Schwarzenbach, kde zrekonstruované stavby umožňují nahlédnout do každodenního života Keltů.