Ve vinařské oblasti Weinviertel, severně od Vídně, uchovávají sklepní uličky paměť regionu – utvářenou jílem, vápnem a hlínou, poznamenanou prací, vínem a společenstvím. Bílými vápny natřené lisovny se zde táhnou jedna vedle druhé.
Kdysi sloužily k výrobě vína, dnes jsou svědky vinařské tradice a stále častěji také místem setkávání, oslav, odpočinku a zastávky pro cyklisty.
Nedaleko Retzu ve Schrattenthalu, nejmenším vinařském městečku Rakouska, lze dokonce přenocovat uprostřed sklepních uliček. O tom, kolik života v těchto uličkách je, svědčí rozhovor s vinařkou Rosi Hindlerovou, která i dnes ve vinných sklepech produkuje a skladuje bio vína a hosty vítá v přestavěných sklepních prostorách.
Sklepní uličky byly odjakživa místem společenského života. Zde se po skončení práce scházeli před lisovnami takzvaní „Köllamauna“ (sklepníci), aby si vyměnili novinky, diskutovali o politice nebo uzavírali obchody. K tomu si dali víno a jednoduchou svačinu: chléb, slaninu a sýr. Tato „Köllastund“ však málokdy trvala jen hodinu a byla výrazem sousedské pospolitosti.
